Ať už jsem dítě nebo dospělý, každým dnem hned jak otevřu oči, rozumím tomu, že potřebuji navázat kontakt se světem a vydat se za novým poznáním. Je třeba vstát, umýt se, nasnídat, obléci, nazout si boty, zavázat tkaničky. Učím se ovládat své tělo, jeho „hrubé“ i jemné pohyby. Potřebuji mít praktické dovednosti a schopnosti, které mi pomohou v sebeobsluze a nezávislosti. Zdokonaluji se a žiji svůj praktický život.

Svět je velmi zvláštní  a fascinující místo. Plné barev, zvuků, zvláštních povrchů, chutí a vůní. Jsem lidská bytost a tak mám touhu jej zkoumat. Rukou, očima, ušima. Svět svojí pestrostí útočí najednou na všechny moje smysly. Ale já tomu všemu ještě moc nerozumím; potřebuji se zlepšit v porozumění a pochopení toho, co cítím, vidím, slyším a ochutnávám. Zaměřit se vždy nejlépe jen na tu jednu věc a tu zkoumat. Potřebuji se naučit ovládnout své smysly a porozumět jim, potřebuji si prožít „smyslovou výchovou“.

Jazyk je nástroj mého dorozumění z ostatními. Pomáhá mi naplnit potřebu vzájemného sdílení informací a komunikace. Když jsem byl malým dítětem, stačilo mi brečet, usmát se, natáhnout ruce. Ale ostatní kolem mne mluví. A mluví často. Rostu, učím se a mluvím. A jednoho dne začnu ten nástroj zvaný „jazyk“ také zkoumat. Písmenko po písmenku, slovo po slovíčku. Jak zní, když je vysloveno. Jak vypadá, když je napsané. Potřebuji se naučit porozumět a ovládnout podstatu jazyka a jazykové výchovy.

Tolik čísel, pojmů, znamének a tvarů! Netušilo jsem jako dítě, že svět kolem mě je tak moc plný matematiky, dokud jsem jako lidská bytost nezačal vědomě vše zkoumat. Už vím, co je zlomek a co matematický řád. Proč je nějaké číslo „mocnou“ mocninou, proč se nějaké množství dělí, i když se zrovna s nikým dělit nechce :-) Proč „šest“ je víc než „osm“ (vždyť to první slovo má čtyři písmena a to druhé jen tři?). A proč se vlastně kostce říká krychle? To vše a mnohem více jsem hravě objevil v matematice.

Ať už jsem úplně malý človíček a nebo velký dospělý, obklopuje mne svět propojených věcí, lidí, zvířat, umělých i přírodních jevů a objektů. Někde s někým žiji, něco dělám. Já, moje rodina i další rodiny v okolí máme za sebou bohatou historii. Stejně jako sama planeta Země a celý vesmír. Poznávám svět, který nás láká svou barevností a nekonečným dobrodružstvím. Svět objevuji a vnímám velmi intenzivně všemi svými smysly. Poznané si postupně spojuji v jednu velkou nekonečnou mozaiku nových pojmů, jevů a zážitků.

Mým domovem je vesmír - kosmos. A já v něm žiji. Jako jedna jeho velmi drobná, zdánlivě nenápadná součástka. Moje znalosti i já sám jako člověk, jako lidská živá bytost, jsem tak formován ne zeměpisem, dějepisem, přírodovědou, chemií, fyzikou, hudební, tělesnou, výtvarnou, jazykem a matematikou, ale jejich propojením - celkem, jednotou; kosmickou výchovou. Vše, kolem mě, mne sytí, inspiruje a probouzí ve mně mnoho nových otázek. Kdo jsem? Odkud pocházím? A proč jsem vlastně tady?